Veronika ŠVEJKOVSKÁ,  SDH Horní Hradiště, 6. třída

HASIČ

Hasič jede k ohni, křičí na řidiče : „Uhni !

Jedu zachraňovat životy, nezdržuj mne právě ty!“

Když na místo dorazil, výstroje se hned chopil-

Proudnice a hadice, jsou mu dobré velice.

Na oheň se vrhnul hned, chce zachránit celý svět.

Když je požár uhašen, hasič je mile odměněn.

Šťastná paní domu dá mu kafe, párek , limonádu.

A už zazní z vysílačky : „Oldo, žádné zdržovačky !

Na hranici okresu, hoří pole a kus lesu !“

Hasič jede zase dál, je to profesionál.

                                                                  1. místo kategorie   L  2

Anna GAIEROVÁ, ZŠ Dolní Bělá, 8. třída

HASIČSKÁ ZÁCHRANA

Je středa, venku teplo, prší, ale to nevadí. Já, sestra Jana a rodiče vyrážíme  na projížďku. Ve velkém stříbrném autě duní smích. Rádio je puštěné na nejvyšší hlasitost. Je nám krásně….A tu najednou…

Velká rána! Přes miliony šumu z venku neslyším vůbec nic. Hlavou se mi honí všelijaké obrazy. Je mi horko, nemohu dýchat, cítím kouř. Sestry studená ruka mi pohladí tvář. Křičím, ale oheň řve. Přeci něco slyším. Sirény! Cítím pomoc. Nemohu se hýbat. Neznámá ruka otevírá dveře našeho vozu. V tmavé hlavě pokryté oranžovou helmou nikoho nepoznávám. Nevadí mi to. V tuto chvíli nemyslím na to, kdo mě dostane ven, nýbrž na to, ať už jsem pryč.

A v tom…ležím na zemi….na mokré trávě a do popáleného obličeje mi sahjí paprsky letního slunce. Přežila jsem náraz do obrovského stromu. Já a moji rodiče. Ale Jan tak silná nebyla. Zemřela zaklíněná mezi předním a zadním sedadlem….

Už jsou to dva dlouhé měsíce od té hrozné nehody. Stále jsem se nevzpamatovala. Nechci bez ní žít, ale musím to vydržet. Nesmím se vzdát naděje !

Vyvázla jsem s popáleninami, proč ona ne ? Měla jsem tam zůstat já ! Já !

Ne, nesmím na to myslet. Pustím to z hlavy a budu žít dál.

Nezapomenu, sestro !

                                                               3. místo kategorie  L 3

Petr KOVÁŘ, ZŠ Město Touškov, 9. třída

POŽÁR STOLETÍ

Hlasitá siréna zazněla,

až se v domech okna zachvěla.

Hasiči přijali hlášení,

tohle není žádné cvičení !

Nehoří les ani hřiště,

hoří pražské Výstaviště !

Nebude to žádná legrace,

hoří levé křídlo Průmyslového paláce !

Zapnutý vařič byl na vině,

požár se rozšířil z kuchyně.

Ve vystaveném stánku,

nejevil nebezpečí známku.

Z ohně se ozývaly rány,

až se otřásaly brány.

Nikdo netušil, co se děje,

ve stánku bouchaly spreje.

Kouřem byla zakrytá obloha,

když ke všemu praskla výloha.

Ta se stánkem sousedila,

přívod vzduchu rychle zařídila.

Oheň řádil kde se dalo,

lidem kolem dech to bralo.

K požáru nemířili jen hasiči z povolání,

ale i dobrovolní zachytili volání.

Všichni se sehráli jak příbuzní z rodin,

spolu pak hasili několik hodin.

Spolupráce jim šla jako po drátku,

oheň si přesto vzal naši památku.

Secesní památka lehla popelem,

s její novou stavbou snadno se poperem.

Hlavní je, že všichni vyvázli ve zdraví,

palác se zakrátko nový zas postaví !

1.      místo kategorie L 3

Lukáš KŘÍŽ, Anna KOCÁNKOVÁ, Petr ŠPACHMANN – 8. třída

SDH Tlučná

HASIČI

Podzim, to je zábava, hrajeme si s drakama,

ohýnek si rozděláme, brambory si upečeme.

Velký pozor musíme di dát, aby oheň nevzplál dál.

Když ho sami nezkrotíme, hasiče hned povoláme.

Hasiči se nebojí, k ohni rychle spěchají.

Když je velká potopa, je to velká robota.

Kdo chce práci hasičů znát, ten mezi ně chodí rád,

i děti je dobře znají, svůj kroužek ve zbrojnici mají.

Na schůzkách se učíme, odborky pak plníme.

Na soutěže jezdíme, vyhrávat se snažíme.

Když jedeme na konečný sraz, máme útok tady zas,

když se nám to podaří, radost máme ve tváři.

Hasiči jsou príma věc, cítím se tu jak borec.

Když budu se snažit více, vyjíždět budu i za velké hasiče.

Nejen že je to povolání, ale je to i velké poslání.

Hasič se nesmí ničeho bát,

musí všem lidem umět pomáhat.

2.      místo kategorie  L 3