Nevřeň, 4.5.2008

Vážení členové Okresní odborné rady mládeže Plzeň-sever,

k 3.5.2008 rezignuji na členství v okresní odborné radě mládeže Plzeň-sever.

Již nějakou dobu nad tímto krokem uvažuji, protože si nemyslím, že bych jakkoli přispívala k činnosti rady. Nechci hodnotit své působení v radě, není také co hodnotit. S trochou nadsázky si troufám si říci, že do počtu jsem nebyla tak špatná.

Nechci být členem rady, pod jejíž hlavičkou je možné to, čeho jsme byli svědky v sobotu 3.5.2008 v Horním Hradišti. Nedovedu popsat, co cítím zděšení, znechucení, opovržení, zlost, smutek, zklamání, asi všechno dohromady a ve dvojitých dávkách, tohle předvádět dětem na soutěžích, to je na mne silná káva.

V úvodu bych chtěla zdůraznit, že jsem si velmi a upřímně vážila lidí, kteří pracují v radě ale také lidí, kteří se podílejí na organizaci závodů poháru rady mládeže. Zvláštní úctu a obdiv jsem měla k Petru Slachovi,a Martině a Kamilovi Hanusovým, Jardovi Fránovi, Pepovi Sakovi za to, co v práci s mládeží dokázali a jak všichni víme nejen na okresní úrovni.

Druhým dechem musím poznamenat, že jsem několikrát byla upozorněna na to, že jsem idealistický blázen, který tvrdě dopadne na zem, až prokoukne. Toto varování se týkalo Horního Hradiště a Manětína, „dále jen HHM“- fakt mi věřte, že jsem si to účelově nevymyslela, pokud se prý vše vyvíjí ke spokojenosti těchto družstev, je vše O.K. Mám si dávat pozor na hodnocení našich družstev atd. atd.

Vždy jsem tyto řeči považovala za kecy méně úspěšných kolektivů, kterým jsem nevěnovala pozornost, pod vousy jsem se usmívala a přemýšlela, komu tito lidé asi šlápli na kuří oko, že jim leží v žaludku. Vždy jsem se stavěla na stranu HHM a tvrdila, že tak dobrá družstva nemají zapotřebí žádné podfuky a levárny a že jejich skvělé výsledky vyniknou o to více pokud vedle sebe mají kvalitní soupeře, mezi které s dovolením řadím i Nevřeňáky. Za výsledky těchto družstev jsem viděla vždy jen poctivou přípravu, která byla zhodnocena stupni vítězů.

Dnes už vím – bohužel měli pravdu!!! Děkuji za lekci, které mě osobně přinesla velké zklamání. Věřte, facka od lidí, na jejichž morální kredit bych byla přísahala, bolí a bolet bude ještě dlouho.

To, co jsem dříve považovala za pomluvy, byla pravda. Vše tomu odpovídá – rekapitulujte, prosím, se mnou :

ŠPD 1. Horní Hradiště

2. Manětín

3. Nevřeň

O.K. - tohle tedy prošlo. Poznámka na okraj, osobně nemám problém přiznat, že zatím nemáme takové běžce, kteří by v této disciplíně doběhli pro zlato, ale nebojte =o) pracujeme na tom.

Teď to začíná být zajímavé :

PÚ - první 1. kolo – při útoku se Horního Hradiště prostě a jednoduše dopustilo chyby – zavřený a pak jen napůl otevřený kohout, to se prostě někdy stane i takovým machrům jako jsou Hradišťáci a že umí, je nad slunce jasné. Komu připsat vinu? Strojníkovi nebo vedoucí družstva, která má možnost asistovat při přípravě základny a může si tedy zkontrolovat i mašinu ... Stále se jede na první mašinu … Ani druhý favorit nemá šťastný první pokus … mašinu se nedaří nastartovat, není to snad také tím, že je zavřený benzín? … proběhne devět pokusů … mašina stávkuje, na startu Nevřeň … pořadatel svolává vedoucí k poradě, nevím co jiného bychom mohli tak řešit, kromě toho, kdo zapůjčí funkční stříkačku do další soutěže. Ale pozor! Klíčový moment soutěže je zde – Petr Slach začíná zvláštní řeči o tom, že výměna stříkačky znamená nejednotnost a neví, zda by nemělo být opakováno celé kolo, nebo zda použít jinou stříkačku a pokračovat v soutěži.

No probůh, co je tohle za řeči! Tato situace se nestala na pohárové soutěži poprvé a potkala nás i v soutěži okresní, a standardně se řeší tak, že se použije jiná stříkačka, použije se stejný přetlakový ventil, který garantuje, že do vedení půjde všem voda pod stejným maximálním tlakem, pokud si ovšem soutěžící otevřou ventil, a pokračuje se.

Nikdo nepodává protesty a neopakuje se celé kolo.

Troufám si říci, že bychom se lehce dostali do absurdní situace, kdy bychom nedokončili soutěž, protože by nám také mohli dojít mašiny, při 15-tičlenném startovním poli, bychom se také mohli dopracovat k 5-ti prvním pokusům, aniž by se některé týmy vůbec svůj první pokus absolvovali.

Zpět k soutěži – Petr Slach rozhodl standardně pro náhradu mašiny a pokračování v soutěži.

Na startu stále Nevřeň, startovní číslo 10/13, a s novou stříkačkou dává super útok s časem 17,77s. Nádhera! Mám ohromnou radost, že se to našim povedlo. Na tréninku makali a teď to zúročili. Sklopné terče, elektronická časomíra, všichni to viděli.

Rychle smotat hadice a připravit materiál pro nevřeňská mladší družstva …. další porada vedoucích … Petr Slach oznamuje, že přijal dva protesty a jak naznačil, jeden protest podalo Hradiště, uvažuji, co tohle má znamenat. Protesty proti prvnímu kolu … co je špatně, nevím, nebyli jsme seznámeni se zněním protestů a máme se vyjadřovat … co je tohle za komedii … vedoucí kolektivů mají rozhodovat o protestech … Jarda Frána bystře upozorňuje na skutečnost, že protesty neřeší porada vedoucích … držte se, jedeme z kopce! … rozhodnutí - protestům bylo vyhověno, budou opakovány první pokusy startovních čísel 1 – 9, a v tuto chvíli začínám uvažovat o tom, že na tom, že když něco nehraje do karet HHM, tak je to špatně, asi něco je … svěřila jsem se svým zklamáním dalšímu členu OORM a byla jsem ujištěna o tom, že existuje vyšší spravedlnost, fakt prima útěcha, ale co mám zbývá … druhé první pokusy … bohužel ani druhý první pokus Hornímu Hradišti nevyšel a při útoku Manětína odešla i druhá mašina … nikdo neshání náhradní stroj, tak jako vždy … my i Všeruby jsme ochotni zapůjčit stříkačky do soutěže, tak jako vždy, ale k tomu není žádná vůle … je rozhodnuto o tom, že se pro starší kategorii ruší požární útoky a výsledky soutěže budou vyhlášeny podle výsledků po ŠPD … Rada poháru vzápětí rozhoduje o tom, že výsledky soutěže nebudou započítávány do Poháru a každé zúčastněné družstvo obdrží 2 pohárové body.

Rozhodnutí Rady poháru je dle mého názoru správné a jediné možné.

Nevím, jak se postavit k tomu, že čas našeho družstva starších bude započítáván do soutěže o nejlepší požární útok sezóny. Na jednu stranu mě těší, že Rada poháru náš čas považuje za regulérní, zároveň jde o čas v soutěži, která byla pořadatelem považována za neregulérní.

Je smutné, že si takový tým neumí přiznat vlastní chybu a svým chováním zdiskredituje celou soutěž a vrhne tak špatné světlo i na celý seriál soutěží POORM.

A na závěr laciné gesto, kterým se vítězové zřekli své ceny. Fakt hustý, mohu-li použít dnešní slang.

Prosím, neposílejte nám pamětní list, šetřete poštovné a věřte, že na tuto soutěž v Nevřeni nikdo nezapomene!

Nevím, jak výsledek soutěže vysvětlím dětem, až přijdou ve čtvrtek na schůzku a budou se ptát. Fakt nevím. Ale to je můj problém.

Jana Šebková